Ondřej Vysloužil, ředitel MAPPA: Pro život potřebujeme víc než jen kámen, a to v Porubě je

Architekt Ondřej Vysloužil studoval na VUT v Brně a svou kariéru začal v architektonickém studiu Atelier 8000 v Praze, kde se podílel na projektech a návrzích urbanistických celků i nejrůznějších budov. Svou tvůrčí stopu zanechal ve třech největších českých městech. Vrátil do rodné Ostravy a od roku 2019 je ředitelem Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA).

Jako ředitel MAPPA držíte spolu se svými kolegy pomyslnou ochrannou ruku nad urbanistickým rozvojem města. Co se vám v tom kontextu vybaví, když se řekne Poruba?

Za mě osobně je to v první řadě kvalitní bydlení. Myslím si, že například byty zde mají udržitelnou velikost. Zjednodušeně řečeno, jsou dostatečně prostorné pro normální bydlení a plánování budoucnosti. U nové výstavby se čím dál tím více setkáváme s tím, že velikost a dispozice bytu, tedy jeho praktičnost bydlení, klesá na úkor urbanismu (zahušťování města). Poruba by naopak mohla být v určitém směru vzorem pro dlouhodobý styl zástavby. Mimo to se zde často bydlí v zeleni a zdejší architektura tvoří kvalitní urbanistické soubory.

Udělala Poruba v posledních letech nějaký krok dopředu a v čem? Je podle vás něco, co se tady daří a vám i z odborného hlediska dělá radost?

Stačí se projít a člověk tu změnu vidí. Jen je potřeba mít trochu nadhledu a možnost srovnání. Vůbec nemám pocit, že by Poruba nějak stagnovala. Osobně mě těší kultivace Hlavní třídy, přibývají zde retailové prostory – obchody a restaurace, je zde i prostor pro kvalitní zeleň a znatelná je i oprava a kultivace vnitrobloků. Pro život potřebujeme více než jen kámen, potřebujeme stín, odpočinout si a zároveň slušně bydlet. Myslím, že to vše v Porubě je, ale mohlo by v budoucnu být ještě více v souladu s aktuálními požadavky.

Jaká největší výzva podle vás Porubu v nejbližších letech čeká?

Za mě je to jednoznačně parkování. Myslím si, že takzvaná statická doprava, tedy zaparkovaná auta, která se většinu času nehýbou, zabírají už teď neúměrně velký prostor. V důsledku toho pak parkoviště vytlačují hřiště, stromy, prostory pro pořádání akcí a podobně. Z dlouhodobého hlediska bude nutné porovnat přínosy a nevýhody individuální dopravy a parkování, které je nákladné a ne vždy opodstatněné – například pokud parkuje někdo, kdo by mohl využít jiný způsob dopravy. Řešení nabízí koncepce parkování v Porubě, která zohledňuje moderní trendy a usiluje o efektivní využití kapacit i zlepšení veřejného prostoru.

Kde se podle vás schovává největší potenciál v územním nebo urbanistickém rozvoji Poruby a co je pro ni do budoucna zásadní?

Myslím, že naprosto klíčové je najít řešení a plán rozvoje ulice Francouzská. Z mého pohledu se jedná o uzlové, pro Porubu klíčové místo. V jeho okolí se toho hodně děje a nabízí velký potenciál. Momentálně ale neexistuje jasný koncept využití této plochy, která není nijak malá. Jedná se o rozlehlý prostor s velkým potenciál do budoucna. Cílem je mít pro území plán a ne jej jen tak nechat ležet ladem. Neznamená to, že s plánem se má území zastavět, ale naopak že s plánem se předchází nežádoucímu snížením jeho hodnoty, například jinými záměry v blízkém okolí. Na toto navazuje pozemek v místě křížení ulic Martinovské a Opavské, který také nemá definován koncept a záměr. Právě toto je podle mého do budoucna důležité vyřešit, ideálně s přesahem k obchodnímu domu Globus, případně s navázaným vědeckotechnickým parkem. Poruba už dle mého není jen rezidenční čtvrtí, která slouží k bydlení. Městský obvod nabízí mnoho odvětví, kde – nejen odkud – lidé ve větší míře pracují a dojíždějí zde za prací. Byl bych rád, aby si Poruba i do budoucna nesla ráz městského obvodu vstřícného k obyvatelům.